Stránka může mít skvělý text i rychlé načítání, a přesto na ni nikdy nikdo nenarazí, protože na ni z celého webu nevede jediný odkaz. Kontrola odkazů na stránce se zaměřuje přesně na tento problém, tedy na to, kolik interních odkazů stránka má, jaký je poměr mezi odkazy dovnitř webu a ven z něj, a jestli se na webu neskrývají takzvané sirotčí podstránky bez jakéhokoli propojení. Rychlou kontrolu vlastního webu nabízí automatizovaný nástroj zde. Tento text vysvětluje, proč interní odkazy rozhodují o tom, jestli vyhledávač i návštěvník stránku vůbec najdou, jak má vypadat dobrý odkazový text, a jaké chyby se v praxi objevují nejčastěji.
Co je sirotčí podstránka a proč vzniká
Sirotčí podstránka je taková, na kterou nevede odkaz z žádné jiné stránky webu. Vzniká typicky při nepromyšlené struktuře menu, po smazání odkazu na starší podstránku nebo u obsahu vytvořeného mimo hlavní navigaci, třeba u samostatné vstupní stránky kampaně. Bez odkazu zvenčí se k takové stránce dostane jen ten, kdo zná přesnou adresu, vyhledávač ji objeví jen náhodou přes odkaz odjinud nebo přes zápis v mapě webu.
Proč by měla mít každá důležitá stránka aspoň jeden odkaz
Doporučený postup je jednoduchý: každá stránka, na které záleží, by měla mít odkaz aspoň z jedné jiné stránky webu. Interní odkazy totiž slouží vyhledávači jako mapa, podle které web prochází a objevuje jeho jednotlivé části, a bez nich zůstává i kvalitní obsah prakticky neviditelný.
Jak by měl vypadat dobrý odkazový text
Text odkazu, tedy slova mezi značkami odkazu, čtenáři i vyhledávači napovídá, co ho na druhé straně čeká. Obecné fráze typu klikněte zde nebo více zde tuto informaci neposkytují, protože fungují stejně na jakékoli stránce. Popisný odkazový text naopak přímo naznačuje téma cílové stránky, takže si čtenář dokáže udělat představu ještě předtím, než na něj klikne. Podobně se nevyplatí řadit víc odkazů hned za sebe bez souvislého textu mezi nimi, protože se v takovém shluku ztrácí kontext každého jednotlivého odkazu.
Jednoduchý test odkazového textu mimo kontext
Praktický způsob, jak kvalitu odkazového textu ověřit, spočívá v tom, že si přečtete jen samotná slova odkazu, bez zbytku věty okolo. Pokud tato pár slov sama o sobě naznačí, o čem cílová stránka je, odkazový text splnil svůj účel. Pokud z něj naopak nejde poznat vůbec nic, potřebuje přepsat na konkrétnější formulaci.
Poměr interních a externích odkazů
Externí odkazy na jiné weby nejsou nic, čeho by se stránka měla bát, naopak dokážou tvrzení v textu podepřít odkazem na zdroj a zvýšit tak jeho důvěryhodnost. Přemíra externích odkazů oproti interním ale může signalizovat, že stránka spíš odkazuje čtenáře pryč, než aby ho provedla zbytkem vlastního webu. Vyvážený poměr mezi oběma typy odkazů proto patří mezi ukazatele, které kontrola vyhodnocuje spolu s celkovým počtem odkazů na stránce.
Kdy externí odkaz označit jako nedůvěryhodný
Ne každý externí odkaz si zaslouží stejnou důvěru. Pro odkaz na zdroj, kterému stránka nechce předat vlastní důvěryhodnost, existuje speciální označení nofollow, podobně jako pro placené odkazy existuje označení sponsored a pro odkazy vložené samotnými návštěvníky, třeba v diskuzi pod článkem, označení ugc. Tato označení nijak neomezují to, jestli odkaz funguje pro čtenáře, jen upřesňují vyhledávači, jakou váhu má odkazu přisoudit.
Kolik cest by mělo vést na jednu podstránku
Čím víc různých cest k podstránce vede, tím menší je riziko, že se z ní stane sirotek. Vedle odkazů přímo v textu k tomu slouží i hlavní navigace, drobečková navigace nebo mapa webu. Stránka, kterou lze najít jen jedním jediným způsobem, je zranitelná vůči jakékoli změně struktury menu i vůči obyčejnému lidskému opomenutí.
Proč tato kontrola navazuje na obsahovou analýzu
Kvalitně napsaný text ještě nezaručí, že se k němu čtenář vůbec dostane, jak ukazuje i tento článek o analýze obsahu webu, který se věnuje tomu, jak srozumitelně a čitelně text samotný působí. Obsahová a odkazová vrstva stránky se tak vzájemně doplňují, jedna řeší, co si čtenář přečte, druhá řeší, jestli se k textu vůbec dostane.
Nejčastější chyby v praxi
V praxi se u odkazů na webu opakuje několik podobných problémů:
- Podstránky bez jediného interního odkazu, obvykle vzniklé mimo hlavní strukturu menu.
- Obecný odkazový text typu klikněte zde, který nedává čtenáři ani vyhledávači žádnou představu o cíli odkazu.
- Několik odkazů natěsnaných hned za sebou bez souvislého textu mezi nimi.
- Výrazná převaha externích odkazů nad interními, která odvádí pozornost čtenáře pryč z vlastního webu.
Co si z této kontroly odnést
Interní odkazy, popisný odkazový text a vyvážený poměr mezi odkazy dovnitř a ven z webu patří mezi úpravy, které nevyžadují zásah do samotného obsahu, přesto rozhodují o tom, jestli se ke stránce vůbec někdo dostane. Kontrola sirotčích podstránek se vyplatí opakovat po každé větší úpravě struktury webu, protože i drobná změna v menu dokáže část obsahu odříznout od zbytku webu, aniž by si toho autor obsahu vůbec všiml.
Máte na svém webu jistotu, že na každou důležitou podstránku vede aspoň jeden odkaz, nebo jste strukturu odkazů naposledy kontrolovali už dávno?
