Křivé zuby trápí čím dál víc dospělých lidí a řada z nich řeší, jestli má v tomto věku ještě smysl začínat s ortodontickou léčbou. Rovnátka dnes běžně nosí lidé po čtyřicítce i po padesátce a výsledky jejich léčby bývají srovnatelné s tím, co znají rodiče od dětských pacientů. Proč počet dospělých v ordinacích ortodontistů roste? Jak vypadá první konzultace a jaké možnosti rovnání zubů se dnes nabízejí? Co nošení rovnátek obnáší v pracovním a společenském životě dospělého člověka a s jakými náklady léčba počítá? Na následujících řádcích se dozvíte odpověď.
Proč přibývá dospělých s křivými zuby
Čelist moderního člověka je oproti předkům užší, zatímco velikost zubů zůstává prakticky stejná. V oblouku tak často chybí místo pro všechny zuby a vzniká stěsnání nebo pootočení jednotlivých zubů.
K podobnému výsledku vede i genetická predispozice, předčasná ztráta mléčného zubu v dětství, případně růst zubů moudrosti, který v dospělosti zatlačí na už zaběhnutý chrup. U řady lidí se navíc v mládí ortodontická vada rovnátky pro dětineřešila vůbec, protože rodina neměla peníze na léčbu, nebo stály v cestě jiné důvody.
Řešením podobných vad se zabývá obor ortodoncie, který se soustředí na léčení poruch skusu, a právě proto do ordinací čím dál častěji míří i pacienti v produktivním věku. Vedle zdravotních důvodů hraje roli i estetika.
Dospělí pacienti dnes tráví více času před kamerou při pracovních hovorech i na sociálních sítích, a nerovný úsměv proto vnímají citlivěji než dřív. Zároveň jsou dostupnější typy rovnátek, které jsou na první pohled téměř neviditelné, takže odpadá obava z nápadného kovového aparátu v kanceláři nebo na jednání.
Jak probíhá první konzultace u ortodontisty v dospělosti
První návštěva ordinace se u dospělého pacienta příliš neliší od vyšetření dítěte. Ortodontista zhodnotí postavení zubů, skus a stav dásní, obvykle doplní panoramatický rentgenový snímek čelisti a otisky, případně 3D sken chrupu. Na základě těchto podkladů navrhne léčebný plán a probere s pacientem, jaký typ rovnátek k jeho vadě nejlépe sedí.
U dospělých se navíc často řeší stav parodontu, tedy tkání kolem zubu. Pokud dásně či kost dlouhodobě trpěly zanedbanou hygienou či parodontitidou, ortodontista obvykle spolupracuje s parodontologem a léčbu rovnátky přizpůsobí tak, aby zuby zbytečně nezatěžoval. Právě tento krok bývá u dospělé populace o něco pečlivější než u dětí, jejichž tkáně jsou přirozeně odolnější.
Fixní rovnátka, nebo neviditelné alignery? Co dospělí volí častěji
Na výběr má dnes dospělý pacient v podstatě stejné možnosti jako mladší ročníky. Klasická fixní rovnátka zůstávají nejuniverzálnějším řešením, zvládnou i složitější anomálie a jejich cena patří k nejdostupnějším. Zámky přitom nemusí být kovové, keramická či safírová varianta je v přední části chrupu méně nápadná.
Druhou skupinou jsou snímatelné průhledné alignery, které si pacient sám vyměňuje přibližně jednou za týden až deset dní. Hodí se hlavně na mírnější a středně těžké vady a volí je hlavně lidé, kteří nechtějí, aby okolí jejich léčbu vůbec zaregistrovalo.
Podrobné srovnání výhod a nevýhod jednotlivých typů rovnátek pomůže při rozhodování, který aparátek bude pro konkrétní vadu chrupu nejvhodnější. Nevýhodou snímatelných alignerů je především vyšší cena a nutnost aparátek disciplinovaně nosit prakticky celý den, jinak se posun zubů zpomaluje.
Co obnáší nošení rovnátek v běžném pracovním a společenském životě
Adaptace na aparát trvá obvykle několik dní, kdy zuby při skusu tlačí a jídlo vyžaduje opatrnost. Po tomto období už rovnátka běžný pracovní ani společenský provoz nijak výrazně neomezují. Dospělí pacienti si nejvíc zvykají na důkladnější čištění chrupu po každém jídle a u alignerů na sundávání destiček před snídaní, obědem i večeří.
Sportovní aktivity ani veřejná vystoupení nejsou s rovnátky problém, výjimkou mohou být některé kontaktní sporty, které mohou vyžadovat specializovaný chránič zubů uzpůsobený rovnátkům.
Fotografování na pracovní akce či prezentace před kolegy bývá právě motivací, proč čím dál víc lidí sahá po méně nápadných variantách aparátku, o kterých je řeč výše.
Kolik rovnátka v dospělosti stojí a co hradí pojišťovna
Zdravotní pojišťovny přispívají na ortodontickou léčbu zejména do určité věkové hranice, po jejím překročení hradí pacient práci ortodontisty i materiál sám. Cena se odvíjí od typu aparátku, složitosti vady a délky léčby, která u dospělých trvá zpravidla jeden až tři roky. Fixní rovnátka patří k levnějším variantám, neviditelné alignery naopak k nejnákladnějším, protože jejich výroba vyžaduje individuální 3D plán pro každý posun zubu.
Před zahájením léčby proto ortodontista obvykle připraví přesnou kalkulaci na základě vstupního vyšetření, aby pacient znal celkovou částku ještě před podpisem léčebného plánu.
I dospělým se rovnátka vyplatí
Rovnání zubů v dospělosti dává smysl především tam, kde křivé postavení komplikuje čištění chrupu a zvyšuje riziko kazů či zánětu dásní. Stejně tak pomáhá u pacientů, kteří kvůli vadnému skusu bolestivě přetěžují čelistní kloub nebo si obrušují zuby. U řady lidí navíc srovnaný chrup usnadní následnou práci zubního lékaře, například před zavedením implantátu či korunky.
Po sundání rovnátek ještě nekončí péče o výsledek, ale začíná retenční fáze, kdy pacient nosí fixní nebo snímací retainer, aby se zuby nevracely do původní polohy. U dospělých bývá tato fáze o něco delší než u dětí, protože kostní tkáň se přestavuje pomaleji.
Věk sám o sobě není u zdravého chrupu překážkou, rozhoduje hlavně stav dásní a kostní tkáně kolem zubů. Kdo dlouho váhal, jestli už není pozdě, nakonec často zjistí, že jediné, co mu chybělo, byla první objednávka na konzultaci.
